Navigace

Obsah

Historie

 Obec Křepice se nachází v jihozápadní části Jihomoravského kraje, severně od města Znojma a jihovýchodně od  Moravských Budějovic v nadmořské výšce 336 m n.m. Rozloha katastrálního území je 723,8  ha.  Jméno vsi vzniklo z osobního jména Křepek či Chřipek, původní jméno Chřepice či Chřipice.

První doložená písemná zmínka o obci je z roku 1196 v zakládací listině kláštera Louckého. 

Křepice náležejí mezi nejstarší osady okresu. Důkazem jsou archeologické nálezy na Hradisku – území s neolitickými archeologickými nálezy. Bylo prozkoumáno Josefem   Palliardim v 19. století.  Později zde byly vykopány neolitické figurky. Nejstarší  písemná zmínka  o vsi je z roku 1196 v zakládací listině kláštera Louckého, kterému byly při založení darovány. 

Během středověku jsou majetkové poměry poměrně složité . Ves je rozdělena mezi několik majitelů, kteří se často střídají . Mezi nimi jsou např. jména  Přibík z Chřipic, Jindřich a Hynek ( Suchý čert) z Jevišovic,

Zdich z Ratišovic.

V polovině 16. století se celé Křepice stávají součástí Želetického panství, které patří menším šlechtickým rodům. Od roku 1615 jsou to např. páni z Roupova, do poloviny 18. století hrabata Berchtoldové, později Waldorfové až v roce 1796 přechází dědictvím do  majetku Chorynských z Ledské. Roku 1862 ves koupili Kammelové z Hadeggeru, až do roku 1915  byl majitelem Dr. Dominik šlechtic Kammel z Hardegger.

Po třicetileté válce ( v roce 1672  ) bylo starousedlých 6 rolníků a 2 domkaři s polem. Před tím v roce 1657 bylo navíc nově obsazeno 9 půllánů a 3 čtvrtlány. Pusty zůstaly ještě 3  pololány, 3 domky s polem a 5 bez polí. V roce 1689 zde bylo dohromady 14 domů.

Po konjunktuře v 18. století mají Křepice v roce 1764 198 obyvatel ve 39  domech.  Obec byla vždy venkovským sídlem, do poloviny 19. st. většinu obyvatel tvořili poddaní, kteří se z převážné části zabývali zemědělstvím a chovem dobytka. Ještě za první světové války je zde připomínán panský dvůr.

V roce 1672 se uvádí tato jména starousedlých rolníků: Ambrožek, Bouchal, Hajný, Hladík, Kameník, Krčál, Levinský, Lokšů, Milý, Peluch, Renský,Sobotka, Sochor, Sedlák, Volatý, Zahradník, Žambach.

V roce 1750 se uvádí již i nová jména :

Časta, Binder, Bukáč, Hora, Hranek, Chmelař, Jakubec, Jelenek, Kudrna, Kukačka, Novotný, Rouš, Smělek a Trčka. V témže roce se uvádí, že polnosti byly rozděleny na 24 půllánů.

Z roku 1685 je známá stará pečeť Křepická , která  měla uvnitř radlo a po jeho pravé straně tři hvězdy a nápis: „Peczet Wubczy Krzepicz.“

Komise roku 1751 udala, že purkmistr a rychtář v Křepicích dopustili se křivé přísahy, jelikož zamlčeli obecní pastvisko. Bylo navrženo, aby na výstrahu ostatním obcím purkmistr, rychtář a jeden soused křepický zavřeni a vězněni byli 8 dní na Špilberku v Brně.

V listopadu roku 1831  vypukla zde cholera, která si v krátkém čase vyžádala 30 obětí.

Do roku 1916 si drží přes 100 let domy rodina:

Kameníkova, Illkova, Ambrozkova, Bindrova, Šálkova, Kudrnova, Loupalova, Cafourkova, Vincourova a Pokorných.

Tratě mají jména: Padělky, Polouděly, Královce, Dolky,       u Hrušky, Popelec, Gaisruk ( tj. kozí hřbet), za Humny, u Hradiště, u Mlýnka, v Kukli a jiné.

  

Vývoj počtu obyvatel a domů:

 

 

Rok

Počet obyvatel

Počet domů

1835

253

44

1850

246

44

1869

235

44

1890

302

45

1900

248

46

1910

263

49

1921

280

51

1930

262

61

1950

238

69

1961

237

58

1970

198

59

1980

162

63

1991

143

66

2001

138

67

 

Architektonicky nejvýraznější stavbou je kaple Panny Marie Lurdské, nacházející se ve středu obce. Kaple byla v roce 1908 v rámci oslav jubilea císaře Františka Josefa I. přistavěna ke starší zvonici, ve které se zachoval zvon z 18.  století. Obecní úřad nechal v roce 1995 nainstalovat do kapličky elektrické zvonění. Aby nedošlo k poškození historického zvonu, je odlita kopie a  originál  byl  uložen na obecním úřadě. Nový zvon byl vysvěcen na posvícení roku 1995.

Přifařena je obec do Běhařovic, kam bývala také přiškolena.

V roce 1888 nákladem asi 17 000 korun vystavěla obec zvláštní školní budovu. Škola byla jednotřídní, navštěvovalo ji kolem 30 dětí. Správcem školy je Karel Tomášek, prvním učitelem Josef Žák. Ten založil první žákovskou knihovnu a školní kroniku. Při škole je také knihovna učitelská ( 44 svazků) a knihovna obecní ( 47 svazků). Po Josefu Žákovi vyučuje František Štambera a   od roku 1945 Vojtěch Polický z Přeskač.Škola je v roce 1964  uzavřena a děti dojíždí    do školy v Mikulovicích.

V současné době budova slouží potřebám obecního úřadu. V přízemí jsou šatny pro fotbalisty se sprchami a malá posilovna. V patře je kancelář obecního úřadu a knihovna, která obsahuje 1847 svazků.

V roce 1899 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů, který je dodnes velmi aktivní a podílí se na společenském a kulturním dění v obci. V roce 1999 proběhly oslavy 100 let  od založení  SDH. Obec vlastní historickou stříkačku z roku 1893, ta byla na tyto oslavy zrenovovaná. V roce 2006 je dokončena rekonstrukce požární zbrojnice a přístavba garáže ke stávajícímu objektu.

Na křižovatce na spojnici mezi Běhařovicemi a Mikulovicemi je pomník obětem první světové války, který nechali vystavět občané Křepic. V roce 2006 byla obecním úřadem uspořádána sbírka mezi místními občany a  byl zrenovován. Stejně tak boží muka v obci a okolí.    

V roce 1970 byla obec integrována do společného MNV Běhařovice. 

V roce 1979 se na prostranství za rybníkem vybudoval přístřešek pro muzikanty.

V roce 1982 je zahájena oprava prodejny, opravuje se i střecha a fasáda na požární zbrojnici a vnitřní prostory klubovny.

Po mnohaleté přestávce je v roce 1986 obnovena tradice posvícení.